Složitá diagnóza
Přijde chlápek takhle v sedmdesátých letech do nemocnice a říká sestře na
ambulanci, že potřebuje specialistu očaře-ušaře. Sestra mu vysvětluje, že takový
specialista u nich není, ale mají dobré očaře a dobré ušaře a i jiné
specialisty. Nakonec mu sestra zařídí termín u přednosty kliniky. Chlápek se za
měsíc dostavil a doktor mu povídá:
"Tak mi, soudruhu, řekněte, co vás trápí."
"Pane doktore, musíte mi pomoct. Já se zblázním!"
"Uklidněte se a řekněte mi, jaké máte příznaky?"
"No, dobře, zkusím to. Víte, mám pocit, že moje oči jsou připojeny k
mozku někoho jiného, a totéž s ušima. Slyším, co nevidím, vidím, co neslyším."
Na to doktor zavře desky, odloží je stranou a říká sestře, aby vzala dovnitř
dalšího pacienta. Chlápek se ptá:
"Hej, doktore, co to děláte?"
"Je mí líto, soudruhu, ale medicína nezná žádný lék na komunismus."
 |
 |
 |