Líbánky
Čerství novomanželé se vrátili z líbánek a ubytovali se v podkroví domu nevěstiných rodičů. První noc probudila matka nevěsty svého muže dloubancem loktem do břicha a říká:
"Pepo, poslouchej!"
Z podkrovního pokoje se ozývalo rytmické vrzání pružin v posteli. Ženská škemrala:
"Pepo, pojď..."
Tak se starý pán otočil, lehnul na svojí ženu a udělal jí to. Pomalu už oba usínali, když se zeshora začalo opět ozývat rytmické vrzání. Žena ho znovu vzbudila a znovu se milovali. Když se mladí nahoře pustili do díla asi popáté a žena popáté vzbudila usínajícího Pepu, ten vyskočil z postele, popadl koště, tloukl násadou do stropu a volal:
"Děcka, nechte toho už, nebo mne zabijete!"
 |
 |
 |