Věnování napevno

Prijde jednou mužskej z práce domů, tam na něj už čeká nakvašená ženská, která je nervózní, že už to spolu dlouho nedělali:
  "Tak už toho mám dost. Neustále se vyhýbáš své manželské povinnosti. Takhle už to dál nejde. Zkrátka si dohodnem den, kdy se mi budeš věnovat."
  "Tak jo, a mám od Tebe pokoj. A můžu si vybrat?"
  (Celá štastná) "Jistě!"
  (Celej štastnej) "Tak fajn - beru 29. února..."